Náš tradiční vánoční turnaj ve stolním tenisu registrovaných hráčů (42.ročník) se konal v sobotu 21.12.2019.
Vzhledem k populaitě této hodnotné sportovně kulturní akce bylo třeba omezit počet účastníků toliko na pozvané. Nakonec do bojů zasáhlo 39 hráčů a hráček, zde jsou výsledky:
Dvouhra:
1. Pavel VOLEK, Klobouky u Brna
2. Roman JAKUBČÍK, Sokol Brno I
3. Radek ČERNÝ, Rebešovice
4. Libor ČERNÝ, Rebešovice
Čtyřhra:
1. Petra MERGENTHALOVÁ a Radek ČERNÝ, TTC MS/Rebešovice
2. Pavel TŮMA a Karel TŮMA, Brno Slatina/Rebešovice
3. Jaroslav KRATOCHVÍL a Pavel VOLEK, oba Klobouky u Brna
4. Vítězslav VALA a Jiří HANÁK, oba Rakvice
Útěcha:
1. Martin ZLÁMAL, Svatobořice
2. Tomáš VOJTĚCH, Mokrá
3-4. Stanislav NĚMEC, Rebešovice
3-4. Miloslav VOJTĚCH, Mokrá
Nějaké to foto: Google Disk Rebešovice (za doplnění fotek díky Daně Strakové)
Přivítání účastníků, jen co dorazí po ránu na turnaj, má v Rebešovicích dlouhodobě na starosti pan starosta. „Dáte si kluci na přivítanou? Mám domácí...“ - „Ale já moc nemůžu.“ - „Uvítací je jedna, kolik jich chtěl?“ - „Tak na zdraví“.
- „Jura tady má zázvorovicu, co? Není špatná.“
Popularitu termínu turnaje okomentoval bezelstně Martin Vojtěchů: „Ty Staňo, bezva, že to je dneska. Jinak bych byl na baletu. Musel bych se ženou do divadla, na Louskáčka.“
Startovní listina měla letos, samozřejmě krom domácích, početné enklávy borců zejména z těchto klubů/míst: Mokrá, Klobouky, Rakvice, Němčany, Ořechov, Svatobořice a Hostěrádky.
Tahákem byla účast hráčky 1.ligy žen, Petra Mergenthalová. Prapor domácích měl podle očekávání donést nejdále Radys, Radek Černý. Jeho loňský finálový přemožitel, Jara Kratochvíl si ale brousil zuby na obhajobu. Černým koněm bezesporu trpělivě bránící Roman Jakubčík. Podle ELA hodnocení měl mít navrch Pavel Volek. Očekávání velká, takže slovíčko pana starosty na úvod, "Klid prosím!". Úsměv, foto a šlo se na věc.
Deset skupin, první dva postup do hlavní soutěže, zbytek hrál soutěž útěchy.
Pro pořádek seznam nasazených: Radek Černý, Pavel Volek, Jaroslav Kratochvíl, Karel Tůma, Pavel Tůma, Roman Jakubčík, Petra Mergenthalová, Jiří Hanák, Petr Kalivoda a Martin Vojtěch.
Všichni favorité si postup zkušeně pohlídali. Čtyři naše želízka v ohni pro los hlavní soutěže: Radek a Libor Černí, Karel Tůma a Jirka Šenkýř.
Po skupinách následovala čtyřhra. Handlík přijel dohlídnout na výkon Peti s Radkem. Toto netradiční spojení fungovalo, výsledkově neuvěřitelně. V semi zase 3:0, to vyzráli na pár Vala-Hanák, a mohli se těšit na finále.
Jejich soupeři, otec a syn Tůmovi, se do finále probili rovněž velmi razantně, ztratili set až s párem z Klobouků, Volek-Kratochvíl.
Peťa s Radkem proti Tůmovcům hráli pohledný zápas plný svižných výměn a zápas poměrně oku lahodil. Všechny tři koncovky zvládli zkušeněji a klidněji Peťa s Radkem, výsledek 3:0 je pro Pavla a Káju trochu krutý.
Nekonečný taktický souboj o bronz urvali v pátém setu 17:15 borci z Klobouků.
Útecha připomněla slavné časy borců formátu Miloslava Vojtěcha či Stanislava Němce, kteři oba skončili shodně na třetím místě. Finále útěchy zvládl Martin Zlámal skvěle, porazil dalšího člena slavné stolně tenisové rodiny, Tomáše Vojtěcha, 3:1 na sety.
Hlavní soutěž měla náboj, každý si přál uspět. Náš Jirka Šenkýř skončil na raketě neustéle se zlepšujícího se mladíka z Ořechova, Ondra Novák. Ten pak poměrně překvapivě vyřadil Petru. Nakonec se musel sklonit před Pavlem Volkem.
Dalším rafanem turnaje se stal Arna, Arnošt Hladký. Po Františku Pecinovi si vyšlápl na Pavla Tůmu, vyválčil postup mezi 8 nej hráčů v pěti setech. Zastavil ho až Radys, i když i naše domácí hvězd měla místy s Arnyho forhendovou ranou potíže.
Nasazený Pavel Volek se připojil k Radkovi v horní části pavouka do semifinále. Dolní pavouk byl o poznání zamotanější. Všechny předpoklady postavil "nahlavu" Libec, Libor Černý. Šéf, teda pardon, pan Luboš Mišejka, mu dobře radil a tak se stalo, že loňský král, Jara Kratochvíl, se musel poroučet. Mimochodem, doufám Libore, že bráchovi nezapomeneš tu a tam připomenout, žes vyprášil borca, co Radysa loni porazil ve finále...
Jednoznačně největší sledovanost a nejvyšší počet diváků přitáhl zápas o semi, kde největší překvapení, Liberec, sahal po životním úspěchu. Domácí bohatýr bojoval jako lev a ve čtvrtfinále za vydatné pomoci domácího publika v pěti porazil něčekaně Jiřího Hanáka. A bylo tu jeho první semi v životě!
Tam už číhal strojově přesný obranář, Roman Jakubčík.
Semifinále bohužel pro domácí vidělo vítězství méně atraktivní chemie nad obvyklými potahy. Pavel Volek měl kupříkladu 2x různý "sendvič", což mi zní spíše jako objednávka v jídelně než jako nástroj stolního tenisty.
Každopádně bratrovražedný boj o 3.místo se nekonal, byla to spíše exibice s legráckami, diváci se bavili.
Naopak finále nebavilo, byť bylo dozajista po taktické stránce zajímavé a neuvěřitelně vyrovnané. Roman vedl dokonce 10:6, to ale v dnešním stolním tenise nic neznamená. Pavel Volek je vítěz, po boji, 12:10 v pátém setu, zdolal Romana Jakubčíka.
Děkuji všem za turnaj. Bylo to moc fajn, prima akce díky všem.
Bravo Radkovi a Kájovi za zlato a stříbro ve čtyřhře.
Bravo bratrům Černým za výkony v singlu, hlavně Libor velmi příjemně překvapil a věřím, že prodá svůj um v novém roce v okresních i krajských soutěžích.
Bravo Staňovi za bronz v útěše (Staňa jako organizátor nehrál singla, takže hlavní soutěž hrát nemohl, byť všichni víme, že na to pořád má, je to v podstatě pořád ještě mladej kluk).
Bravo vítězi 42.ročníku turnaje, kterým jest: Pavel Volek.
Turnaj ukázal mimo jiné také to, že stolní tenis není zase tak snadný, jak by se mohlo kolemjdoucím zdát. Což ve své filozofické úvaze nakonec povedeně shrnul Pavel Tůma: "Kdyby to bylo lehký, tak by to nikoho nebavilo."
Věřím, že tento sport baví a bude bavit dál.
Potrénujte a setkáme se tu zase za rok, ju?